situace beznadějná a říká vyšetřovatelům, co chtějí slyšet. Maraton výslechů ovlivnil psychiku obžalovaného, takže nemohl ani normálně uvažovat. Otázkové protokoly umožňovaly, aby po nekonečném výslechu zničená osoba podepsala přiznání, že je nepřítelem, agentem imperialismu a podobně. Antonie Kleinerová v roce 1960 vypověděla: „Třikrát se zúčastnil mého výslechu i Šváb. Při každé návštěvě mi do krve rozbil obličej. Při posledním